Do krovů
Pod střechami historických staveb se skrývají dřevěné trámové konstrukce, zvou návštěvníky k jejich prozkoumání.
Pod střechami historických staveb se skrývají dřevěné trámové konstrukce, zvou návštěvníky k jejich prozkoumání.
Komentovaná prohlídka gotických krovů z roku 1539 a věže kostela svatého Jakuba Většího. Věž samostatně přístupná od 1. června.
Poznejte s námi unikátnost jihlavských gotických krovů, jakým způsobem se krov stavěl, kolik na něj bylo spotřebováno dřeva, co se skrývá za tajemným otvorem v klenbě zvaným letniční? Vychutnáte si rovněž výhledy z nejvyšší věže v Jihlavě. Součástí prohlídky je i nahlédnutí do interiérů kostela.
V rámci regionální spolupráce se společně s Ústavem teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR v tříletém projektu věnujeme fenoménu jihlavských krovů a podkroví. Sledujeme jejich specifickou typologii, která odpovídá charakteru a stáří staveb nebo jejich postupných proměn a zabýváme se možnostmi, jak se o ně správně starat, ale také tím, jak je eventuálně zpřístupnit nebo jinak využívat.
Kvalitní a dlouhodobě udržitelná péče o tyto prostory není samozřejmá a mnohdy je i v prostředí památek opomíjena nebo redukována na (ne)vhodnost nebo (ne)přípustnost obytné vestavby. Historické krovy přitom poskytují neocenitelný zdroj informací, s jejichž pomocí můžeme nahlížet do minulosti, uvažovat o současné praxi i o možnostech budoucích proměn. Výsledky projektu a nové poznatky průběžně konzultujeme s laickou i odbornou veřejností.
Projekt byl podpořen Krajem Vysočina
.jpg)
Barokní krov je nyní zpřístupněn po dřevěných chodnících se zábradlím tak, aby veřejnost v rámci prohlídek radnice mohla obdivovat mohutnost krovu a jeho tesařské detaily. Do budoucna navíc plánujeme prohlídkovou trasu po krovech v historickém centru města.
Tato donedávna opomíjená dominanta Jihlavy byla otevřena v roce 1928 a tvoří ji tři části – hlavní budova mechanizovaného obilního skladiště, zázemí pro zaměstnance s byty a kancelářskými prostory, a nákladová rampa. Součástí je i velký pozemek s pozůstatky kolejí, Pražské ulice, s halou a městskou divočinou.
Prvky německé reformní architektury se snoubí s autentickým mechanizovaným vybavením. Specifickou podobu zaoblené střechy tvoří lamelové krovy, díky kterým byla budova v roce 2019 prohlášena kulturní památkou, což zabránilo jejímu zboření.
Stavba podle projektu brněnského inženýra a stavitele Johanna Theimera byla při svém návrhu dimenzována na 150 vagónů obilí, zásobováno bylo vlečkou právě z nedalekého nádraží. K vlastnímu silu byl přidán ještě obytný přístavek.
Co nás ale nejvíce zajímá a díky čemu byly obě tyto budovy nedávno prohlášeny kulturní památkou, je krovová konstrukce. Jde totiž o úspornou lamelovou konstrukci typu Zollbau, která se výrazně uplatňuje jak v interiéru, tak i navenek.
.jpg)
