OGV — Komenského do 31. 10. 2025 uzavřeno

Koncem 19. století byl v Jihlavě založen muzejní spolek. Řada výstav současných malířů probíhala v Jihlavě již před 2. sv. válkou. Přesto, že již tehdy byl učiněn pokus o zřízení městské galerie, povedlo se to až po roce 1945.

V roce 1948 po opakovaném naléhání jihlavské možnosti a cenného daru Marie Kovaříkové, která městu věnovala svou celoživotní sbírku obrazů (78 obrazů a 1 socha), byla 24.10. zřízena obrazová galerie města Jihlavy. Byla umístěna v 1. patře domu č. 14 na Masarykově nám. a byla přičleněna pod správu městského muzea.

Po tříletém uzavření byla 10.5.1953 otevřena galerie v provizorních prostorách v domech č. 57 a 58 na Masarykově náměstí. V roce 1960 byla galerie přejmenována z Krajské galerie Vysočiny na současný název. 13.10. 1964 byla galerie přestěhována z dlouhodobého provizoria do nově opravené budovy na ul. Komenského 10, kdy byla v 1. patře zřízena stálá expozice českého umění 20. století.

Záhy se zjistilo, že dosavadní prostory kapacitně nepostačují a galerie získává pod svou správu další objekt – na Masarykově nám. č.p. 24. Adaptace tohoto objektu však trvala dlouho a dokončena byla až roku 1989, kdy sem byla umístěna stálá expozice českého umění 19. a 20. století a další menší výstavy.

Dům Masarykovo náměstí
Po častých požárech nelze dnes již stanovit podobu původního gotického domu. V 16. století došlo k přestavbě gotického domu na dvoupatrový dům o třech okenních osách. Přízemí domu je typické – hloubkový trojtrakt.
První dvoulodní trakt sloužil jako vstupní síň (prodejní a výrobní činnost, tzv. mázhaus), druhý trakt byl zřejmě černou kuchyní a schodištěm do mezipatra. Třetí trakt je průchodem do dvora. Hodnotná, a v městském prostředí ojedinělá, je zrcadlová klenba s výsečemi po obvodu. Po schodišti z 1. patra na pavlač 2. poschodí se bohužel nedochovalo žádných památek.

Dům Komenského 10
Tento dům vznikl spojením dvou sousedních domů v roce 1864. Lze předpokládat, že měly zde své gotické předchůdce ze 14. století. Od konce 15. století až do počátku století 17-tého dům náležel jedné z významných jihlavských rodin Geschlům (levý dům). Dům má zachovaný renesanční portál, dolní vstupní síň (tzv. mázhaus, zaklenutý na střední pilíř čtyřmi poli hřebínkové klenby. Z něho se vstupuje schodištěm do horní patrové síně, která tvoří centrální část domu (renesanční portál schodiště). Prostor síně je zaklenut osmidílnou klenbou. Na její kápi je zobrazeno 8 postav andělů ve vrcholu klenby září hvězda s paprsky. Hlavní pohledové místo zaujímá anděl, který má v rukou rozevřenou bibli s německým citátem žalmu Davidova (č. 146) o chvále Hospodinu. Dle analogií v jiných domech existuje domněnka, že podobné náměty byly především v protestantských prostorách (pěvecké spolky). Šest andělů hraje na různé hudební nástroje (roh, trumšajt, loutna, triangl, flétna a kytara). Malé místnosti v patře byly s největší pravděpodobností černou kuchyní s komorou. Oba domy byly právovárečné s právem šenkovním. Při domech stály sladovny, pro zrání piva měly vhodné rozsáhlé sklepní prostory.
1864 – skoupili oba domy jedni majitelé – Hellerovi – a oba domy propojili.